Proč si zdravotníci nemyjí ruce?

17.02.2017

Přiznám se, že jako zdravotník se i v běžném životě více zaměřuji na hygienu rukou. Tak například pozoruji ostatní okolo sebe, jak a zda si lidé po použití veřejné toalety v obchodních centrech myjí či nemyjí ruce. Výsledky mého soukromého pozorování jsou někdy zarážející.  Zhruba před půl rokem jsem se v roli pacientky ocitla na chirurgické ambulanci. Během celé série vyšetření jsem pozorovala zdravotníky, jak jsou na tom s hygienou rukou.  

Není asi podstatné, jak dopadli zdravotníci v mém pozorování. Tato informace by pro vás pravděpodobně byla zavádějící a tak raději uvedu fakta. WHO ve své publikaci z roku 2009 "WHO Guidelines on Hand Hygiene in Health Care: a Summary" soustředila validní informace, které se zabývají hygienou rukou zdravotnického personálu. Mnoho studií podle WHO (2009) doložilo možnost kontaminace vlastních rukou zdravotnického personálu nebo rukavic patogeny, jako např. gramnegativními bakterie, S. aureus, enterokoky nebo C. difficile při provádění "čistých výkonů" nebo dotýkání se neporušených oblastí pokožky hospitalizovaných pacientů. Z publikace se můžeme dozvědět, že přenos infekce prostřednictvím kontaminovaných rukou zdravotnického personálu je ve většině prostředí nejběžnější cesta přenosu. Připustíme-li, že někteří zdravotníci neprovádí dostatečně hygienu rukou, neprovádí ji vůbec nebo namísto hygieny rukou si vezmou jednorázové rukavice, můžeme konstatovat, že "čím déle je péče poskytována, tím vyšší je stupeň kontaminace rukou a možnost přenesení na pacienta".

V roce 2016 jsem prováděla hodnocení rizik pomocí metody SAFMEA a PFMEA v pražské nemocnici. Z analýzy vyplynulo, že v procesu odběru biologického materiálu je za vůbec nejrizikovější dílčí činnost považovaná hygiena rukou, dezinfekce a použití rukovic před samotným odběrem biologického materiálu. Expertní hodnocení byla jednoznačná. Nezáleželo na věku expertů, jejich vzdělání, kvalifikaci, délce praxe a ani na aktuálním pracovišti. Špatná hygiena rukou byla pro pacienty vyhodnocena jako jednoznačně největší riziko.

Nyní je nasnadě otázka, proč si vlastně zdravotníci nemyjí, nedezinfikují ruce a nepoužívají rukavice tak, jak by měli? Podle WHO (2009) to jsou tyto příčiny: přípravky pro mytí rukou dráždí a vysušují pokožku, umyvadla jsou nevhodně umístěna nebo je nedostatek umyvadel a nedostatek mýdla, papíru, ručníků, často příliš mnoho práce nebo nedostatek času, potřeby pacientů mají přednost, hygiena rukou narušuje vztahy zdravotnických pracovníků s pacienty, nízké riziko získání infekce od pacientů, používání rukavic nebo přesvědčení, že používání rukavic nahrazuje povinnost hygieny rukou, nedostatečné znalosti předpisů či stanovených procedur, nedostatek znalostí, zkušeností a vzdělání, nedostatečné odměňování a podpora, nedostatek vzorových příkladů ze strany kolegů a nadřízených, nepřemýšlí o této otázce nebo zapomnětlivost podceňování významu hygieny rukou, nesouhlas s doporučeními, nedostatek vědeckých informací o konkrétním dopadu zlepšené hygieny rukou na vznik nozokomiální infekce. Tyto příčiny uváděli sami aktéři šetření.

Je také zajímavé, jaké rizikové faktory hrají roli při hygieně rukou zdravotnického personálu. WHO (2009) vytvořila souhrn pozorovaných rizikových faktorů špatného dodržování doporučených postupů hygieny rukou. Jsou jimi:  statut lékaře (spíše než ošetřovatele/sestry,) statut pomocného ošetřovatele (spíše než ošetřovatele/sestry), fyzioterapeut technik, mužské pohlaví, práce v intenzivní péči, práce na chirurgickém oddělení, práce na pohotovosti, práce na anesteziologickém oddělení, práce v pracovní dny (oproti víkendům), používání pláště a rukavic před kontaktem s okolím pacienta, po kontaktu s okolím pacienta, např. s vybavením ošetřování pacientů mladších 65 let, ošetřování pacientů zotavujících se po čistých nebo částečně kontaminovaných operačních výkonech, na jednotkách postanestetické péče, ošetřování pacientů v neizolačních pokojích, délka kontaktu s pacientem (≤ 2 minutám), přerušení ošetřování pacienta, automatizovaná umyvadla, činnosti s vysokým rizikem křížového přenosu, nedostatečný počet pracovníků/přeplněnost, vysoký počet situací vyžadujících hygienu rukou za jednu hodinu péče o pacienta.

Pokud jste dočetli až sem, pravděpodobně se podivujete nad zveřejněnými informacemi. Nikdy vás nenapadlo sledovat lékaře, sestru, rentgenologického laboranta a další, jestli si umyjí ruce, než vás začnou vyšetřovat? Ne? Nebo jste zdravotník, který si pečlivě myje, dezinfikuje ruce a používá jednorázové pomůcky tak, jak má a pobuřuje vás tento text. Nebojte se a pokuste se situaci změnit. Přesvěčte svého lékaře a ošetřující personál, své kolegyně a kolegy o tom, že řádná hygiena, dezinfekce rukou a použití rukavic je věc důležitá a opodstatněná!

Pokud se vám text líbil, nenechte si ujít další článek v mém blogu, který bude věnovaný tématice rizik.

Přeji vám pěkné dny,

Jana Marsová


Pro inspirace ještě přikládám český překlad Směrnice SZO Hygiena rukou ve zdravotnictví (text je možné najít v dolní části webové stránky pod heslem Hygiena_rukou_ve_zdravotnictví_První_globální_výzva[1].)


World Health Organization, 2009. Guidelines on Hand Hygiene in Health Care: a Summary © World Health Organization 2009. WHO. 270 p. ISBN 978-92-4.