Americká modifikace FMEA

08.01.2017

Velmi ráda čerpám nové informace nejen od svých zkušených tuzemských kolegyň a kolegů, ale ráda se také dozvím nové informace ze zahraničí. Novinkou pro mě bylo, že v americkém zdravotnictví používají modifikovanou metodu FMEA tzv. HFEMA, tak aby bylo možné přesněji hodnotit rizika specifická v prostředí zdravotnictví.  

Poměrně dobře známý nástroj hodnocení rizik FMEA (Failure Mode and Effects Analysis) využívaný zejména ve strojírenství, stavebnictví, automotiv nebo v leteckém průmysl pronikl i do řízení rizik ve zdravotnictví. Jde o nástroj, pomocí kterého můžeme identifikovat, analyzovat a hodnotit rizika. FMEA je v zahraniční literatuře označována jako nejčastěji používaný standardizovaný proaktivní nástroj řízení rizik. Jednoznačně lze říci, že díky velmi podrobné analýze výrobku či procesu lze minimalizovat rizika a zvýšit bezpečnost práce, což obyčejně vede k eliminaci dodatečných nákladů v jakémkoliv oboru i ve zdravotnickém prostředí.

FMEA je obvykle realizována se skupinou odborníků nebo jinak řečeno experty, kteří hodnocenému výrobku či procesu velmi dobře rozumí  nejen po teoretické, ale i praktické stránce. Důležitou roli hraje osoba moderátora FMEA, který musí nejen celou metodiku ovládat, ale měl by znát i výrobek nebo proces, který je hodnocen. První fáze realizace FMEA spočívá v brainstormingu, kde jsou odborníky vydefinovány možné chyby a jejich následky. Moderátor výstupy z brainstormingu vyhodnocuje, formalizuje a vytváří podklad k formuláři pro kvantifikaci rizik. V následující fázi odborníci vyjadřující stupně závažnosti (Sv - Severity), pravděpodobnosti (Pr - Probability), zjistitelnosti (Dt - Detection) možných chyb/vad a jejich následků. Podle obecně užívané metodiky FMEA na rozsahu škálové stupnice nezáleží (může být např. 1 - 5 nebo 1 - 10) avšak je účelné, aby nejlepšímu hodnocení odpovídala nejméně 1, v žádném případě 0.

Během výzkumu v USA odborníci přišli na to, že za prvé není účelné při hodnocení rizik pomocí FMEA používat obvyklé škály. Za druhé, že pro zdravotnictví není vhodné používat tříparametrický odhad rizik. Do třetice se FMEA ve zdravotnictví označuje zkratkou HFMEA (Healthcare Failure Mode and Effects Analysis). Čtvrtá inovace spočívá v tom, že namísto RPN se využívá  skóre nebezpečí.

Jak tedy američtí kolegové ve zdravotnictví FMEA realizují?

NCPS (National Center for Patient Safety) vytvořilo doporučení specifické pro zdravotnictví. V první řadě je doporučeno používat pouze čtyřstupňové škály od 1 do 4. Namísto hodnocení  tří parametrů (Sv, Pr, Dt) je vhodné, aby odborníci hodnotili pouze závažnost (Sv) a možnosti vzniku (Pr). Parametr zjistitelnosti (Dt) je podle američanů nedostatečně průkazný a více jak ostatní dva parametry je ovlivněn subjektivní zkušeností hodnotitele. Další inovace spočívá v nahrazení prioritního rizikového čísla (RPN) takzvaným skóre nebezpečí, které se vyhodnocuje přímo v tabulce Matrix Hazard. Postup při realizaci HFMEA je více méně stejný jako v dobře známé FMEA.

Myslím si, že doporučení americké společnosti NCPS pro realizaci HFMEA je poměrně dobrým krokem. Zejména proto, že hodnocení zjistitelnosti možné chyby a její následek je z velké části ovlivněno vlastní zkušeností, což může být poměrně zkreslující. Druhým důvodem je nahrazení RPN skóre nebezpečí. Z vlastní zkušenosti vím, že je velmi těžké v praxi stanovit kritickou hodnotu RPN. Ani odborná literatura v jednotlivých oborech není dosud jednotná. Proto si myslím, že využití jednotné matice (Matrix Hazard) je velkým ulehčením práce manažera rizik a vede ke sjednocení vnímání stupně rizikovosti v oboru. 

Pokud se chcete dozvědět více o metodě FMEA, její praktické aplikaci a přínosech pro praxi, neváhejte a kontaktujte mě.

Přeji Vám všem úspěšný den,

                                                                                     Jana Marsová