E-BOOK
určený pro registrované uživatele webu


Umíte posuzovat rizika?


E-BOOK JE URČENÝ NEJEN MANAŽERŮM KVALITY A RIZIK, MANAGEMENTU, ALE I OSTATNÍM ZAMĚSTNANCŮM ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ


PRO ÚČELY TOHOTO WEBU VYTVOŘILA: PhDr. Jana Marsová, Ph.D.

2017

Tento dokument obsahuje informace, které považuji za součást svého obchodního tajemství ve smyslu Občanského zákoníku a je určen pouze pro potřebu příjemce e-booku. Všechna práva jsou vyhrazena. Tento e-book ani jeho části nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, kopírovány a rozšiřovány bez písemného souhlasu vlastníka a řádné citace.


OBSAH

ÚVOD (s. 3)

1 Riziko (s. 4)

2 Jak identifikovat a analyzovat rizika? (s. 5)

3 Posouzení rizik (s. 8)

4 Vytvoření nápravných a preventivních opatření (s. 14)

5 ZÁVĚR (s. 15)

6 Seznam literatury (s. 16)


ÚVOD

Dobrý den, vítám Vás a doufám, že si s chutí a zároveň s pocitem přísunu nových informací přečtete můj e-book věnovaný problematice řízení rizik ve zdravotnictví. Zatímco management kvality je v našich podmínkách již ustálený, řízení rizik ve zdravotnictví je nově nastupující trendem, který do tuzemského zdravotnictví přichází zejména ze západních zemí a také z jiných odvětví jako je strojírenství, automobilový průmysl, letecký průmysl a jiné. Základní myšlenkou přitom zůstává, že po vybudování efektivního managementu kvality je nezbytné zvažovat zavedení a realizaci managementu rizik. Nepoznaná rizika ohrožují veškeré procesy v organizaci. Naopak poznaná rizika je možné obrátit ve prospěch fungování celého zdravotnického zařízení. Řízení rizik potom vytváří základ pro zvyšování efektivnosti managementu kvality, dosahování lepších výsledků a předcházení nežádoucím událostem. Pojďme se tedy společně ponořit do hlubšího pochopení identifikace, analýzy a hodnocení rizik.

3


1 Riziko

Slovo riziko se stalo zcela běžnou součástí slovní zásoby každého člověka a může být používáno v různých kontextech nebo dokonce být různě chápáno. Negativní vnímání pojmu riziko ve smyslu hrozby, nebezpečí, ohrožení, ztráty či smrti se v čase měnilo. Riziko je možné definovat jako událost s negativním nebo pozitivním dopadem na výsledný stav; čili jde o událost s možnými hrozbami, ale i příležitostmi. Hrozba se obyčejně využívá k popisu nejisté události, která by mohla mít negativní vliv na cíle nebo přínosy, naproti tomu příležitost nabízí nejistou událost s možným pozitivním vlivem na cíle a přínosy (Korecký, Trkovský, 2011). Z toho vyplývá, že s rizikem jsou neoddělitelně spjaty další dva pojmy, a to neurčitý výsledek, který se vyskytuje vždy a existence alespoň dvou výsledků, z nichž jedna varianta výsledku je nežádoucí. Názorný příklad je uvedený v Grafickém znázornění (viz níže), který na příkladu preanaytické fáze odběru biologického materiálu zobrazuje možnost neurčitého výsledku a možnost alespoň jednoho negativního výsledku.


Rizika mohou být také vnímána jako:

  • pravděpodobnost či faktický stav chyby nebo nezdaru,
  • oddálení se od očekávaných cílů i skutečných výsledků,
  • pravděpodobnost, že výsledek bude jiný, než jsme očekávali,
  • existence negativních odchylek od cíle (čisté riziko),
  • možnost špatného rozhodnutí,
  • nutnost vzniku ztráty nebo zisku (spekulativní riziko).


Zamyslete se nad tím, jak Vy sami vnímáte pojem riziko.


4


2 Jak identifikovat a analyzovat rizika?

Prvním důležitým krokem je uvědomění si toho, že rizika existují. Druhým, že nepoznaná rizika nás ohrožují, a proto je nanejvýš užitečné je identifikovat a vyhodnotit. Poznaná rizika jsou pro nás příležitostí a výzvou obrátit je ve prospěch náš, našich pacientů, zaměstnanců nebo zdravotnického zařízení jako systémového celku.

K identifikaci rizik je možné využít velmi jednoduchých nebo i méně jednoduchých nástrojů. Tím jednoduchým nástrojem je jednoznačně brainstorming, který může velmi dobře fungovat i během porad pracovních skupin nebo poradách, kdy vedoucí pracovník potřebuje rychle a bez složitých a náročných technik zjistit rizika v běžné praxi. Těmi méně jednoduchými nástroji, které se rozhodnete využít, mohou být strukturované nebo semistruktorované rozhovory, FMEA,  Delphi, SWIFT analýza a řada dalších. Více o použitelnosti nástrojů pro posouzení rizik můžete nastudovat např. v ČSN EN 60812:2006 nebo navštívit náš workshop zaměřený na základy managementu rizik více viz  https://www.rizikavezdravotnictvi.cz/zaklad-mr/ .

V praxi se ukazuje jako velmi dobrý nástroj pro posouzení rizik metoda FMEA, prostřednictvím které budete schopni identifikovat, analyzovat a hodnotit rizika.  FMEA je v zahraniční literatuře označována jako nejčastěji používaný standardizovaný proaktivní nástroj řízení rizik aplikovatelný zejména v průmyslu a technických odvětvích, ale i v prostředí zdravotnictví. Využití metody FMEA přináší následující pozitiva:

  • systematický přehled o jednotlivých součástech vady/problému tak, aby bylo možno zjistit, jaké poškození z vady výrobku nebo problémového procesu vyplývají a na základě toho nedostatky odstranit nebo minimalizovat,
  • stanovit účinek jakéhokoli selhání a predikovat dopad jakéhokoli selhání na další výrobu nebo proces a jejich funkce,
  • umožňuje výpočet pravděpodobnosti selhání procesů jejich sub-procesů a produktů,
  • umožňuje stanovit požadavky na testovací program pro stanovení režimu selhání,
  • umožňuje stanovit požadavky na testovací program a ověřit empirickou spolehlivost předpovědi,
  • poskytuje vstupní data pro obchodní studie ke stanovení účinnosti změn v navrhovaném výrobku či procesu nebo určuje pravděpodobný účinek modifikace stávajícího výrobku či procesu,

5


  • určit vysoce rizikové jednotlivé komponenty produktu nebo součásti procesu, které mohou být následně přizpůsobeny větší spolehlivosti,
  • eliminovat nebo odstraňovat nežádoucího účinky, které se mohou generovat při výrobě
    či zavádění procesu,
  • odhalit přehlédnutí, špatný úsudek a chyby, které mohou nastat,
  • snižovat dobu vývoje výrobku a náklady na zavedení procesu tím, že odhalí mnoho potenciálních nedostatků před zahájením provozu a uvedením výrobku,
  • poskytovat zaškolení nových zaměstnanců,
  • sledování průběhu projektu,
  • komunikaci všech odborníků, kteří se zabývají stejným problémem (Besterfield et al., 2011).

Jednoznačně lze říci, že díky velmi podrobnému posouzení určitého možného pochybení a následků těchto pochybení lze minimalizovat rizika a zvýšit bezpečnost procesů, což obyčejně vede k eliminaci dodatečných nákladů v jakémkoliv oboru i ve zdravotnickém prostředí. Metoda též umožňuje komunikaci v týmu a učení se navzájem. Sama metoda v sobě obsahuje fázi identifikace rizika a fázi klasifikace pomocí tříparametrického nebo dvouparametrického odhadu rizik podle předem zvolených škál a vyjádření rizikového čísla, tzv. RPN. FMEA je považovaná za středně obtížnou metodu, jež může poskytovat i kvantitativní data. Mnohem více se o metodě FMEA a jejím praktickém použití v praxi můžete dozvědět na našem workshopu viz informace na http://www.rizikavezdravotnictvi.cz/fmea/.

Určitou modifikaci FMEA Vám nabízím v tomto e-booku, který slouží zejména k sebeposouzení dovednosti identifikovat, analyzovat a hodnotit rizika v praxi. Budete si proto muset vystačit se svou vlastní schopností identifikace a následné analýzy možných pochybení ve Vámi zvoleném rizikovém procesu.

Nejprve se zamyslete nad riziky ve Vašem zdravotnickém zařízení. Určitě přijdete i na konkrétní proces, který je vysoce rizikový. Svůj nápad si zapamatujte nebo napište. Zároveň si připravte tabulku, do které budete zapisovat možná pochybení v rizikovém procesu a posuzovat rizika. Můžete použít nějakou vlastní tabulku/formulář nebo si vytisknout již připravenou Tabulku 1 na straně 7.

6


7


3 Posouzení rizik

Nyní se dostáváme k samotné identifikaci, analýze a hodnocení rizik, tj. posouzení. Jako určitý návod jsem vybrala preanalytickou fázi odběru biologického materiálu, protože jak je známo, v této fázi odběru biologického materiálu se opravdu dosti chybuje. Podle dostupných informací chyby vzniklé v preanalytické fázi odběru biologického materiálu tvoří 60 - 70 % všech chyb v celém procesu. Preanalytická fáze zahrnuje veškeré činnosti, na kterých se podílejí lékaři, sestry a jiní NLZP, samotní pacienti, sanitáři a zdravotní laboranti. Do této fáze předcházející vyšetření vzorku biologického materiálu příslušnou laboratoří spadají činnosti jako:

  • indikace odběru biologického materiálu lékařem,
  • předání informace o indikovaném odběru,
  • příprava pomůcek na odběr včetně dokumentace a žádanek,
  • předání informace o odběru a příprava pacienta na odběr,
  • bezprostřední příprava před odběrem,
  • provedení odběru,
  • likvidace použitého materiálu,
  • dokumentace provedeného odběru,
  • příprava vzorků k odeslání,
  • odeslání, transport a předání vzorků v laboratoři,
  • příprava vzorků k analýze.

Než zahájíte své vlastní posouzení zvoleného procesu, připravte si dokumentaci, do které budete vpisovat jednotlivá hodnocení dle instrukcí viz následující text. 

8


Pokuste se vydefinovat MOŽNÁ POCHYBENÍ, která mohou nastat během Vámi zvoleného procesu. Začněte je vpisovat do prvního sloupce tak, aby Vámi identifikované nejvíce rizikové možné pochybení v procesu bylo na prvním řádku a na dalších řádcích v prvním sloupci zapisujte méně riziková možná pochybění až po ta nejméně riziková viz Tabulka 2.

9


Do druhého sloupečku k Vámi identifikovaným možným pochybením uveďte PRAVDĚPODOBNOST výskytu (postačí číselně bez symbolu %). Pravděpodobnost se pohybuje od 1 do 100 %, tj. velmi nízká pravděpodobnost 1 - 9 %, nízká 10 - 29 %, střední 30 - 69 %, vysoká 70 - 89 % a velmi vysoká pravděpodobnost se pohybuje od 90 do 100 % výskytu možného pochybení (viz instrukce v níže uvedené Tabulce 3).

10


Ve třetím sloupečku vyhodnoťte opět číselně POTENCIÁL POŠKOZENÍ (1 - 10). Přičemž 1 znamená velmi malé poškození a 10 je poškození velkého rozsahu viz instrukce v Tabulce 4.

11


Do čtvrtého sloupečku pod parametr DŮLEŽITOST zapisujte násobky číselných hodnot pravděpodobnost x potenciál poškození vždy v jednom řádku (např. 10 x 8 = 80) viz Tabulka 5.

12


Na samotný závěr posuzování vytvořte v posledním pátém sloupci POŘADÍ NEJVĚTŠÍCH RIZIK od rizik s nejvyšším číselným hodnocením parametru DŮLEŽITOST až po ty nejméně rizikové viz Tabulka 6.

Pokud se Vám nepodařilo přesně posoudit rizika ve zvoleném procesu, tzn. že pořadí MOŽNÝCH POCHYBENÍ (první sloupeček) nesouhlasí s pořadím NEJVĚTŠÍCH RIZIK (poslední sloupeček) jako tomu je v Tabulce 6, nezoufejte. Této dovednosti se lze naučit. Vy, co jste správně posoudili rizikový proces, gratuluji. Jste schopni přesné identifikace a analýzy rizik ve zvoleném procesu.

13


4 Vytvoření nápravných a preventivních opatření

Pokud jste zvládli identifikaci rizik s následnou analýzu a vyhodnocením, máte velký kus práce za sebou, ale také před sebou. Nyní by měl manažer rizik udělat ještě několik činností:

  • sumarizovat výsledky a dát je do souvislostí s neshodami, hlášenými nežádoucími událostmi, jinými incidenty,
  • udělejte analýzu řízených dokumentů a ověřte si, že informace v nich obsažené jsou pro praktickou realizaci správně popsané; informace v jednotlivých dokumentech by si neměly odporovat,

  • pokuste se vydefinovat nápravná a preventivní opatření.

Pokud by šlo o klasickou FMEA realizovanou se skupinou expertů, můžete se jich zeptat na nápravná či preventivní opatření. Na úplný závěr vytvořte zprávu z hodnocení rizik a předejte ji kompetentním osobám v managementu ve vašem zdravotnickém zařízení.

14


5 Závěr

Pokud jste dočetli až na závěr samotného textu, jsem ráda. Pokud jste si sami vyzkoušeli posoudit rizika, jsem ráda dvojnásob. Pokud jste něčemu neporozuměli nebo se chcete dále v řízení rizik ve zdravotnictví vzdělávat a zdokonalovat své dovednosti, neváhejte a podívejte se na nabídku vzdělávacích workshopů, kterou najdete na https://www.rizikavezdravotnictvi.cz/vzdelavani/ nebo mě přímo kontaktujte viz kontakty  https://www.rizikavezdravotnictvi.cz/kontakt/ .


Přeji Vám mnoho zdaru a úspěchů při realizaci managementu rizik ve Vašem zdravotnickém zařízení.

S úctou,

PhDr. Jana Marsová, Ph.D.

15


6 Seznam literatury

BESTERFIELD, D.H. - BESTERFIELD-MICHNA, C. - BESTERFIELD, G.H. - BESTERFIELD-SACRE, M. - URDHWARESHE, H. - URDHWARESHE. R. 2011. Total Quality Management. 3. vyd. New Delhi : India Binding House, 2011. 559 s. ISBN 978-81-317-3227-4.

KORECKÝ, M. - TRKOVSKÝ, V. 2011. Management rizik projektů se zaměřením na projekty v průmyslových podnicích. Praha : Grada, 2011. 584 s. ISBN 978-80-247-3221-3.


16